Polotmavé Zemské jsem znovu přechutnal v hospůdce Dominikánského dvora v Praze - Braníku a tentokrát bylo výborné.

Pivo ani příliš sladké, ani příliš suché (prostě "tak akorát"), nádherně vyvážené a sladěné slady a harmonické přelévání jemně karamelové chuti s troškou kávy a ladné chmelové hořkosti (nyní už bez trpké stopy extraktu)... To vše dohromady ústí v brutální až nebezpečnou pitelnost.

Tentokrát tedy dávám palec velmi, velmi nahoru.

Zemský pivovar pracuje na obnově starého dominikánského klášterního pivovaru v Praze – Braníku. V současné době je v jeho dvoře zahrádka a vcelku útulná, byť montovaná, restaurace, kde čepují piva vařená převážně v Chotěboři.

Zemská polotmavá třináctka voněla po karamelu a trošce kávy. Řidší béžová pěna postupně opadávala, barva byla temně hnědá s rudnoucími světlejšími odlesky.

Po napití pivo dosti výrazně „řízlo“. Chuti vládne příjemně chuťově bohatý, oblý slad s karamelovými a též až mírně medovými tóny. Hořkost střední intenzity posléze dozní ve  znatelném, ale vcelku málo rušivém „extraktově“ trpkém doznění.
Jinak jsou chuti dobře propojené a pitelnost také dobrá.

Nebýt té trpčí stopy v závěru, byla by Zemská polotmavá třináctka velice slušným pivem. I tak ovšem stojí za ochutnání a výrazně převyšuje velkoprůmyslový standard.