Druhým pivem, které jsem od Sousedského pivovaru vedle Souležáku dostal, byla podobně jemně dvojsmyslná Holá řiť "IPIčka", tedy pivo měděné barvy se středně hustou, pomalu postupně opadávající pěnou, nad níž se nese pěkně ovocitá (mango, grep) vůně.

Chuťově se IPIčka projevila decentně suše ovocitým nástupem s trochou opečeného chleba, následovaným spíše jemněji, ale přesto ne chudě, chmelovým dozněním - aromatickým a mírně hořkým, lehce protáhlým.
Tělo je středně plné, vše harmonické a velmi dobře pitelné.

IPIčka Holá řiť je tedy jemnější, čitelná, nekomplikovaná a pitelná IPA bližší britskému typu.
Jen se ještě vrátím k názvu Holá řiť - asi stárnu, ale podobné "vtipné" názvy mě (podobně jako vilná děva na etiketě Rohozce Skalák) od pití daného piva spíš odrazují. Snad se v pivním světě jednou nedočkáme podobného "epic failu", jako byla legendární restaurace U hovna v pořadu Ano, šéfe...

Pivo od létajícího Sousedského pivovaru Holá řiť s názvem Ipička 15°koštuji již třetím rokem. Vařil ho v roce 2016 pivovar Koníček z Vojkovic, v roce 2017 pivovar Bobr - Zadní Třebáň, kdo potom ? Letošní várka mě teda nějak výrazně neoslovila.

Vzhled : Temně měděná barva, velmi nízká světlá pěna s okrovým nádechem, ale drží až na dno sklenice.

Vůně : Pro mě slušně líbezná, mandarinková, sladová, lehce tropického ovoce. A to je to, co mě nejvíce zaujalo + voltáž 5,9 %.

Chuť : S chutí už je to trošku horší. Sladová, lehce ovocná, bylinná. Hořkost je vyšší, doznívání lehce delší, docela ostře bylinná až zemitá, mandarinková a kandovaného ovoce. Hořkost ulpívá na jazyku do dalšího napití, ale nějak výrazně mi nevadí. I tak mě tam něco chybí.

Co dodat na závěr. Vůně fajn, ale v chuti mi tam něco chybí. Je to drsnější a méně harmonická IPA, ale jednou za rok na okoštování s tímto pivem nemám problém.